15.9.2016
Kategorie: Sport

Rugby a americký fotbal – znáte mezi nimi rozdíly?

Rugby ani americký fotbal u nás nemají takovou hráčskou základnu, jakou by si oba tyto sporty zasloužily. Češi jsou národem fotbalu a hokeje, i když v posledních letech se stále více začínáme zaměřovat i na méně známé sporty. Tedy méně známé u nás, protože například rugby je druhým divácky nejnavštěvovanějším sportem na světě, samozřejmě po fotbalu. Většina veřejnosti na první pohled mezi těmito sporty nevidí rozdíl. Vidíme šišatý míč a nevidíme rozdíly. Jestliže se chcete lépe orientovat v tom, co je rugby a co je americký fotbal, my vám tyto sporty alespoň obecně popíšeme.

Nejprve rugby

Hra rugby byla založena v Anglii. Rugby hrají patnáctičlenná družstva na hřišti s fotbalovými rozměry. Cílem hry je dopravit balon za soupeřovu branku a zde ho položit. Útočící mužstvo má ale dovoleno přihrávat balon jen směrem dozadu nebo do roviny – nikdy ne dopředu. Dopředu se smí jen kopat. Právě zde je výrazný rozdíl.

rugby_01

Další rozdíl je ve výstroji. Rugbysté, i přestože se jedná o velmi kontaktní sport, mají dovolené jen chrániče holení, molitanové ramenní výztuže a helmu. Ovšem nikoliv kovovou helmu, ale jen šitou a s polstrováním. Klasickou ragbyovou helmu lze najít i ve fotbale. Od vážného zranění ji nosí fotbalový brankář Petr Čech. Zajímavostí je, že pravidla rugby u nás přeložil, a vlastně tedy uvedl v platnost Ondřej Sekora v roce 1926. Jestli se vám toto jméno zdá povědomé, je to ten samý pan Sekora, který napsal dětskou knihu Ferda Mravenec.

Americký fotbal

Země původu amerického fotbalu asi nebude pro nikoho překvapením – USA. Hřiště na americký fotbal je stejné jako na fotbal klasický, jen je rozděleno podélnými čarami vždy po pěti yardech. Při americkém fotbalu proti sobě vždy nastupují 2 jedenáctičlenná družstva.

rugby_02

Výbavu hráčů tvoří právě kovové helmy a chrániče ramen a stehen. V každém týmu jsou minimálně 2 jedenáctičlenná mužstva. Jedno mužstvo se specializuje na obranu, druhé na útok. V průběhu hry je lze při jakémkoliv přerušení libovolně vystřídat. Profesionální mužstva mají dokonce třetí jedenáctku hráčů na zahrávání standardních situací. Cílem hry je dostat míč do soupeřovy konečné zóny. Útočníci mají vždy 4 pokusy na to, aby s míčem pokročil alespoň o 10 yardů. Hodem balonu dopředu nebo během. Po překonání desetiyardové vzdálenosti mají týmy další 4 pokusy.

Zaujal vás článek? Podělte se o něj s přáteli: