Proč (ne)jíst červenou řepu? Výhody a rizika oblíbené superpotraviny

Červená řepa je bohatá na živiny, má výrazné detoxikační účinky a podporuje imunitní systém. Přestože má spoustu benefitů, existují i situace, kdy její konzumace nemusí být vhodná. Kdy je červená řepa lékem, a kdy je lepší se jí vyhnout?

Výživová bomba plná antioxidantů a vitamínů

Červená řepa je výživově velmi hodnotná zelenina. Obsahuje vysoké množství vlákniny, vitamínu C, kyseliny listové (vitamín B9), draslíku, železa a manganu. Významné jsou i její antioxidanty, zejména betalainy, které jí dodávají charakteristickou červenofialovou barvu. Tyto látky pomáhají v boji proti oxidačnímu stresu, snižují zánětlivost v těle a podporují regeneraci buněk.

Řepa je rovněž známá svým detoxikačním účinkem – přispívá ke správné funkci jater a ledvin. Vysoký obsah vlákniny pomáhá trávení a prospívá střevní mikroflóře. Nízký obsah kalorií (přibližně 43 kcal na 100 gramů) z ní dělá vhodnou potravinu i při redukční dietě.

Významný je také obsah dusičnanů, které se v těle přeměňují na oxid dusnatý. Ten uvolňuje cévy, zlepšuje průtok krve a může snižovat krevní tlak. Studie ukazují, že pravidelná konzumace červené řepy může zlepšit sportovní výkonnost, okysličení svalů a snížit únavu.

Kdy může být červená řepa rizikem?

Přestože má červená řepa celou řadu zdravotních benefitů, její konzumace není vhodná pro každého. V některých případech může být její pravidelné zařazování do jídelníčku spíše na škodu.

Jedním z rizik je vysoký obsah oxalátů. Ty mohou u citlivých jedinců přispívat ke vzniku ledvinových kamenů, zejména oxalátových. Lidé, kteří mají v anamnéze ledvinové kameny nebo poruchy metabolismu vápníku, by měli konzumaci řepy konzultovat s lékařem.

Další komplikací může být výrazné množství cukru – i když červená řepa chutná spíše zemitě než sladce, obsahuje poměrně dost sacharidů. Diabetici by ji měli konzumovat s mírou a sledovat glykemický index.

U některých lidí může dojít po konzumaci červené řepy k tzv. beeturii – dočasnému zbarvení moči nebo stolice do červena. Tento jev je sice neškodný, ale může být matoucí a vyvolat zbytečnou paniku.

Komu prospívá nejvíce?

Červená řepa je zvláště prospěšná pro sportovce, osoby s vyšší zátěží a ty, kteří chtějí zlepšit kardiovaskulární zdraví. Díky dusičnanům může pomoci při snižování krevního tlaku a zlepšovat prokrvení mozku, což je užitečné i pro seniory a osoby s poruchami paměti.

Velký přínos má i pro těhotné ženy – obsah kyseliny listové je klíčový pro vývoj nervové soustavy plodu. Zároveň posiluje krvetvorbu a pomáhá předcházet anémii.

Vhodná je rovněž při detoxikačních kúrách a při snaze zlepšit zažívání. Její vláknina podporuje růst prospěšných bakterií ve střevech a pomáhá udržovat trávicí trakt v rovnováze.

Pro vegetariány a vegany představuje důležitý zdroj železa, i když jeho vstřebatelnost z rostlinných zdrojů je nižší než ze živočišných. Kombinace s vitamínem C (např. citronová šťáva) vstřebatelnost výrazně zvyšuje.

Jak červenou řepu zařadit do jídelníčku?

Červenou řepu lze konzumovat v mnoha podobách – syrovou, pečenou, vařenou nebo fermentovanou. Nejvíce živin si uchovává syrová řepa, například nastrouhaná do salátu. Tepelná úprava však může zvýšit její stravitelnost a mírnit její výraznou chuť.

Oblíbené jsou také řepné šťávy a smoothies, které se často kombinují s jablkem, zázvorem či mrkví. Fermentovaná řepa (např. jako kvašená zavařenina) přináší další probiotické benefity a je ideální pro podporu střevní mikroflóry.

Pečená řepa je výbornou přílohou k masu nebo základ pro zeleninové burgery. Mletá vařená řepa se používá i při pečení – oblíbené jsou čokoládové řepové dorty, které získají vláčnost a zároveň originální chuť.

Doporučená denní dávka červené řepy není přesně stanovena, ale obvykle se doporučuje zařadit ji do jídelníčku několikrát týdně. Důležité je dbát na pestrost stravy a střídání různých druhů zeleniny.